Štítky

life♥ (5) Other (4)

pondělí 11. května 2015

Memories †

Láska neexistuje a existovat nebude
jen ti největší blázni si myslí, že jim pomůže
tak zeptám se vás, proč je trnitý stonek od růže
ta kytka dává velké rány do srdce i do kůže
.

Každý jednou trpěl kvůli lásce. Nečekal jsi, že se zamiluješ, ale jednoho dne do tvýho zatracenýho života vstoupila osoba co ti otočila karty a dělala tě šťastnou.. Jenže pak se probudíš, a uvědomíš si, že to byl jenom sen. Vlastně nočí můra. Vždycky všechno poseru..

Chybíš mi.

Vidíš mluvim pravdu a ty mi musíš věřit
tak vykašli se na lásku, protože žádná není
ti lidé co jí věřili bohužel jen trpěli
proto sedím za oknem a koukám, jak ztrácíte štěstí.

:):):):)

Zdravím,

Dneska je fakt krutopřísně divnej den. Nic mě nebaví, ani kreslení... A to je kurňa špatně.
ALE! včera jsem dokončila svůj druhý text. :):):)
tu je:

Poslouchám ty hlasy
nemám zájem je už vídat
i to hloupé stádo ovcí,
které se mě snaží chytat
snaží se mě zatáhnout
a hodit ten prach do očí
je to vlastní projev,
ale kdo se potom otočí?

probouzet se pořád do tmy,
kotvy stále zvyšovat,
ale po čase tě unaví
ty věci jenom malovat

otáčím se za rameno,
nevidím tam nikoho
a nevím co tu dělám
odpovědí je mnoho
k tomu vylučovat  nápor,
který neustále stoupá

stojím na ulici
je tak hrozně slepá
jako pohled do země
a promítání vzpomínek
které tvoří úsměv
a k tomu diář plný upomínek

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou

utírám ty slzy
nic se pro vás neděje
mohlo mi to dávn dojít
že mě drží jenom naděje

nutí mě to přetvařovat
nově taky navazovat
drtí mě ten koloběh
jenže nejde s tím nic udělat

opírám se o zábradlí
chodím jen tak po městě
když tu není pochopení
tak mi prosím pomozte!

vědomí tak zaslepené
není žádné východisko
chtěla jsem porozumět,
ale letím hodně nízko
a tak zapínám ty pásy
jen pro to bezpečí
než tě život sejme
díky svému nářečí

vidím vlastní tvář,
která se tu díky bohu vytrácí
beru všechnu vinu
ale proč se všechno obrací
dokola si namlouvat
a nikdy neukončit
moje svědomí
já chci ho prostě pokořit!

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou

pojď podej mi ruku,
občas mi napovíš,
ať je rána jak je silná,
ty to ustojíš, nestojíš tu sama,
stojím tu s tebou,
překročíme limit
spolu táhnem to ve dvou


pondělí 4. května 2015

Zajímavosti..

Zdravím!,

po dnešku už po druhé. Zase mám chuť psát, takže tu hodím pár děsivých faktů, nebo jak to říci. *usměje se*

První.. A tenhle je vážně zajímavej.
Malíř Morten Viskum používal ruku z mrtvoly jako štěnec na své obrazy.



Druhý..
V 50-tých letech 20.století se americká rodina Cooperových přestěhovala do nového domu na okraji Texasu. Hned první večer po večeři se rozhodli, že se vyfotí v novém domě. Ovšem to, co viděli na fotografii je tak vystrašilo, že další den se z domu vystěhovali.



Třetí..
Tato kresba byla nalezena ve staré opuštěné psychiatrické léčebně. Nakreslil ji člověk, který měl vážnou psychickou poruchu spolu se schizofrenií.



A tohle je pro dnešek už asi vše. *usměje se*

Deprese foreva.

Zdravím,

tohle se většinou nestává, že bych zrovna JÁ měla hned druhý den další příspěvek. Ale mám touhu se vypsat. Hodím sem i link na mojí oblíbenou písničku. Je to teda soundtrack, ale zboňuju ho.
Budí ve mě hrozně klidný pocit.. A to se mi v poslední době hodně hodí, hlavně po včerejší noci..
Tolik deprese ve třech hodinách jsem ještě nezažila, touha zmizet ze světa zase narostla o 100%.. Až je to k smíchu.. *Zasměje se* Nikdy bych neřekla, že já budu někomu rozmlouvat sebevraždu, nikdy.. Jenže když zjistíš, že si z tebe ten daný člověk dělá pouze prdel.. Ztuhne ti krev v žilách a nevíš co dělat, celou dobu se klepeš, ale na druhou stranu si rád, že se doopravdy zabít nechtěl. Jenže postupem hodin si uvědomíš, že ses málem zabil taky, protože na tebe spadne všechno, co jsi kdy zažil, komu jsi kdy ublížil, koho jsi ztratil.. Možná tomu nebudeš věřit, ale pohled na svět se dá změnit i v pěti minutách.

                                                                              


neděle 3. května 2015

Návrat, novinky v mém 'dokonalém' životě + bonus


Zdravím!,
nedávno  vlastně dneska .__. jsem se rozhodla, že se sem vrátím, budu psát další moje žvásty, který stejně nikdo nečte xD  A s návratem jsou i nové aktualizace o mým dokonalým životě. Nevím proč, ale poslední dobou jsem si zamilovala ještě víc temnotu, vlky a všechno tomu podobné.
No řekni mi, není to dokonalý?

   
Tenhle obrázek zdobí i moji tapetu na mobilu, musím se vždy usmát, když si odemču mobil.  Další věcí je ta, že jsem začala hrát WoWko, strašně jsem se do té hry zamilovala a nevydržela jsem bez ní! *začne se smát*. Jenže poslední dva týdny, možná míň, jsem přestala hrát.. Ale pořád ji v ntb mám, ale už dlouho nebyla zaplá. Ale věřím, že hned jak tohle dopíšu si jí zase zapnu. *Pokrčí rameny a zasměje se*  Pokračujeme dál.. Zase jsem začala s psaním, což i mě překvapilo. Možná dopíšu i tu knížku, kterou mám asi pár měsíců rozepsanou. *zasměje se*

No a na konec, jsem chtěla říct, že se tu budu věnovat i nějakým záhádným věcem a tak, třeba fakty o vrazích, nebo strašidelné legendy apod. a rovnou začnu v tomto příspěvku. *nahodí úsměv*

V roce 1934 vymyslel Max Factor přístroj na hodnocení krásy a to opravdu podrobně. Většině žen poškodil tvář, několik jich i osleplo.



                                                                ~.Luna.~

sobota 31. ledna 2015

Love.

Láska je kurva, která zaslepí ti oči a po jistou dobu se vše okolo ní točí.
Ale zákonitě přijde ta vyjebaná doba, kdy tvý nejlepši kámoši jsou hulení, chlast, zloba. Jo, nejdříve je smích a potom vždycky pláč, je to boj bez pravidel,  a ty jsi bezmocný hráč. Který naleťel na sliby a pár otřelých frází. Co nakonec tě dostaly do psychickejch nesnází. A cítíš velkou zášť vůči okolnímu světu. Já vím, že to tak je, v tom se bohužel nepletu. Že láska hodně dává, ale ještě více bere. Tohle však pochopíš, až když se na tebe vysere. Bohužel to tak bylo a vždyky asi bude, že může vyhrát jeden, druhýmu jenom žal zbude. Láska je jenom kurva, které naleťel snad každý, prostě vyhrává nad lidma a tak to bude navždy.

HIPNOTIC~

úterý 27. ledna 2015

Different life.

Chceš být jako ostatní?
Nechtěj.
Vadí ti, že vyčníváš z davu?
Buď rád.
Protože... Být odlišný... Žít odlišný život... Je něco vyjimečného. Už víš, že nezapadáš mezi ostatní, asi tě to trápí, ale věř, že jednou za to budeš rád. A přesně o tomhle je tenhle článek.

*Sedím v autobuse u okna, tam kde sedávám vždy, když jedu z blázince nazývaného škola. V hlavě se mi množí tolik otázek, že si je ani  nedokážu uspořádat.* -Další zastávka, konečně se blížím ke svému domovu- *Pomyslím si a podívám se, jestli někdo nastoupí. Ano. Nastoupil. Nastoupil kluk, asi 16 let. Hnědé vlasy,  upřímný úsměv a sluchátka v uších. Sedl si naproti mě a začal se dívat z okna. Přišlo mi na něm něco... Zvláštního! Vypadal smutně, ikdyž se usmíval. Vypadalo to, jako by se každou chvíli měl rozbrečet. Ale ne. Dál se usmíval. Dívala jsem se na něj celou dobu dokud nevystoupil. Při tom, když procházel okolo mě, jsem si všimla že nemá půlku ruky. Bylo mi ho líto.*

Nevím, jestli ho trápilo to, že je odlišný a že musí sedět v autobuse plném normálních lidí. Ale je lepší být odlišný.. Nebát se říct svůj názor, projevit ho. Stát si za svém a dělat věci po svém. Být originál a ne kopie, jako je spousta dnešních lidí. Někdo řekne názor, všichni se ho chytí, ale když někdo řekne, že má jiný názor, hned ho v mysli lidé zabíjejí.. Proč? Protože není jako ostatní, nezapadá a je k ničemu. Kecy, kecy a kecy. Klidně se seber a jdi a prohlaš svůj názor, vykřič do světa, že tu jsi taky a že jsi hrdý člověk. Zeptají se tě proč hrdý? Jednoduše odpověz. ''Jsem hrdý, protože jsem jiný.'' :)

https://www.youtube.com/watch?v=2ctmELjXPoA